FAQ

Některé časté otázky ke zlatému standardu

1. To máme sebou nosit nugety zlata?

Ne. Zlatý standard neznamená nic jiného, než že stát garantuje, že můžete své peníze v daném a (optimálně) neměnném poměru vyměnit za zlato, když o to máte zájem

2. Není to pouze nevyzkoušená, nebezpečná teorie?

Ne. Systém komoditních peněz existuje od nejpradávnější historie, je doložen v nejstarších písemných památkách i vykopávkách. Naopak, systém částečně krytých peněz (fiat currency) je experiment vlád, které již neměly odvahu ještě více zdanit své poddané na své velmi drahé války, nebo jiné dluhy. Systém vznikl v US v 19. století, a obrovské problémy, které přinesl, přinutily vládu toto experimentování značně omezit. V průběhu první světové války však vlády potřebovaly peníze nutně, tak se k tomuto experimentu vrátily. Prvním výsledkem tohoto návratu byla hyperinflace v Německu i dalších zemích. Zatím poslední výsledek můžeme nyní pozorovat v US i v Evropě, ale jistě ještě několik zajímavých demonstrací přijde.

3. Zlaty standard a skutečnost, že vláda neřídila měnu, způsobila nejhorší krizi v historii

Ne. Ve skutečnosti US vláda začala vstupovat do měnové politiky již v roce 1913, kdy vznikl FED. Krizi v roce 1929 předcházely masivní emise nekrytých peněz. Samotným spouštěcím mechanismem krize bylo to, že FED přestal nekryté peníze do ekonomiky sypat a dokonce se je snažil dostat z oběhu. Nebylo to svévolné rozhodnutí FEDu, destabilizace ekonomiky již byla tak markantní, že nebyla jiná možnost, aby byla zachována vůbec nějaká funkčnost peněz. Klíčovým momentem pro rozšíření krize po celém světe bylo, že Velká Británie v roce 31 opustila zlatý standard.

4. Proč vůbec přecházet na zlatý standard, když současný systém funguje.

Současný systém funguje za obrovskou cenu. Mimo efektů, které nejsou až tak viditelné pro běžného člověka (zkreslení ceny kapitálu), je inflace skrytá daň z úspor. Nevyplatí se proto spořit na stářinebo na vzdělání dětí. Protože tím, že stát neustále vydává nekryté peníze, si z toho uspořeného neustále nenápadně ubírá. Takže kromě všech daní, které musíte zaplatit, je tu ještě vládou zařízená inflace, která Vám znehodnocuje úspory

5. Neustálá emise nových peněz, jejich co nejrychlejší otáčení a maximální spotřeba znamená rychlý růst a prosperitu

Zhruba stejně, jako neustálé vydávání nových lístků vede k nárůstu počtu kabátů v šatně divadla. Když jako šatnář slíbím, že za vložený kabát dostanete dva, a ten kdo tam žádný nevloží, dostane alespoň jeden, všichni návštěvníci divadla mne jistě rádi zvolí šatnářem. Až se svými dvěma lístky přijdete do šatny, budete rádi, když dostanete alespoň ten jeden. Lidé ve frontě před Vámi si totiž odnesli dva, a ti za Vámi nemusí dostat ani jeden.

Možná Vás potěší, že tato na pohled pošetilá doktrína byla v ekonomii převažující ca 50 let. Vládám totiž velmi vyhovovala, a další a další lidé ve víře v tuto doktrínu ukládali kabáty. Podobnost s hrou letadlo není úplně náhodná, i když v této hře alespoň nějaké hodnoty vznikají.

6. Jenže, zlatý standard nezabrání vládě se pořád zadlužovat a chovat se nezodpovědně

Úplně ne, ale bude muset veřejně předstoupit a najít někoho, kdo má zlato a je ochoten jí zlato půjčit. Na rozdíl od současnosti, kdy v tichosti vytiskne nekryté peníze, čímž ve skutečnosti vykrade naše úspory.

Vláda, která se bude chovat nezodpovědně, velmi brzo zjistí, že ji nikdo nechce půjčit a lidé již nejsou ochotni platit vyšší daně. I kdyby se chtěla dále chovat nezodpovědně, nemá k tomu prostředky

7. Ale zlata je málo. Kdysi se tak neobchodovalo, lidi si většinou pěstovali i vyráběli sami, takže zlata na peníze stačilo pomálu. Dnes to již není možné

Složitě na tuto připomínku odpovídá tzv. kvantitativní teorie peněz. Selským rozumem ale na odpověď lze přijít také.

Vypěstuji mrkev a soused vypěstuje jablko. Chci vyměnit svou mrkev za jablko. Sice bych se s ním dohodl, ale já mám mrkev vypěstovanou již v červenci, a sousedovi jablka stěží zelenají. Může se stát, že mu mrkev dám, on ji sní a v září se mi vysměje. Takže potřebuji nějaký důkaz, že snědl mojí mrkev, abych já mohl sníst jeho - nebo něčí - jablko. Zlato není špatné, ale kolik zlata mám chtít? A zde je jednoduchá odpověď - no přece tolik, aby mi za ně soused nebo někdo jiný dal jablko. Je mi jedno, jestli dostanu kilo zlata, nebo miligram zlata, jestliže si za to množství koupím to, co pokládám (a také ten, co ode mne mrkev kupuje) za adekvátní mé mrkvi. Když je v zemi málo zlata, už málo zlata bude stačit jako hodnota mrkve. A naopak.

Kvantitativní teorie peněz tvrdí, že Objem peněz · Rychlost oběhu = Cenová hladina · Počet transakcí. Zjednodušeně, ceny se samy nastaví tak, aby ty peníze, které jsou v oběhu, pokryly všechny transakce, které v ekonomice proběhnou

8. Ale za zlatého standardu přeci také existovala inflace

Ano. Jeden z důvodů byl, že než vlády zjistily, jak elegantně vykrádat naše úspory a budoucnost, používaly primitivnější metodu.

Vláda razila zlaté mince, a deklarovala, ze váží 10g zlata o ryzosti 96 procent. Z tuny zlata tedy mohla vyrobit zhruba 104000 minci. A moudrého vládce napadlo „Aha. Mohu nenápadně přimíchat olovo, to není vidět a mám deficit vyřešený. Takže vydal sérii mincí s ryzostí zlata 80, tj. 125000 mincí. Na pohled geniální řešení. Ale má háček. Lidé si toho samozřejmě všimli a pochopitelně mince s vyšším obsahem zlata nechali doma. Když už použili ty lepší, chtěli za ně víc zboží, než za horší. Ty horší používali nejraději při placeni dani. Takže vládce dostal na daních 10000 minci, ale to by mu při správném obsahu zlata stačilo stěží na 8000 mincí. Takže deficit se ještě zhoršil.

Tímto kolečkem se proslavili méně osvícení římští císaři a během zhruba 300 let klesla ryzost mincí na jednu desetitisícinu původní. Pozdější císaři museli daně vybírat naturálně, protože stát vydával peníze, které nikdo nepřijímal a šlo jimi pouze platit daně. Měli smůlu, nebyli až tak osvícení jako moderní vlády, které z nepřijetí svých inflačních peněz udělaly trestný čin.

Jestliže neobíhá přímo zlato, ale potvrzenka, kterou je možné za zlato v přesně definovaném poměru vyměnit, je takové tiché ředění peněz nemožné. Veřejně to možné je a svůj názor na likvidaci svých úspor voliči jistě rádi při volbách vyjádří.

9. Jenže objem zlata se může měnit jiným tempem, než se mění výroba

Ano. To je druhý možný důvod inflace, nebo deflace ve zlatém standardu. Opět jsme u kvantitativní teorie peněz, tentokrát v „pohybu”. Dle našeho názoru je objevení nového zlatého dolu, který zvýši zásoby zlata o 7 procent každý rok naprosto nepravděpodobné. Jako důkaz můžeme použít hodnotu zlata vyjádřena dobou, po kterou na jednotku zlata musíme pracovat. Za posledních 10 je tato hodnota relativně konstantní. Což se o stokoruně říci zdaleka nedá.

Při stálém růstu ekonomiky a neobjevením nových dolů se tedy dá počítat spíše s mírnou deflací.

10. Ale deflace je úplně špatně. Kromě jiného může vést k tomu, že si všichni své zlato zakopou do země a počkají, až se zhodnotí.

Co je špatného na tom, že věci zlevňují, takže za své našetřené peníze můžeme koupit více? Co je špatného na tom, že člověk, který spoří, je za toto odměněn tím, že - na rozdíl ode dneška - za ušetřené peníze dostane více? Deflace v systému zlatého standardu vždy byla spojena s obdobím prosperity, růstu ekonomiky a zásadního zlepšování životních podmínek (například USA 19. století).

Samozřejmě, kdyby hypoteticky všichni přestali okamžitě nakupovat a všechny peníze odkládali do budoucna, protože za korunu, za kterou dneska koupi chleba, zítra koupi dva, tak by se ekonomika zastavila. Ne kvůli nedostatku zlata, ale protože by všichni umřeli hlady. Pravděpodobnost této hromadné sebevraždy asi není nikterak vysoká.

Mimochodem, co by se stalo nyní, v systému nekrytých peněz, kdyby se dnes všichni spořitelé rozhodli vybrat své vklady (což je, samozřejmě, mnohem pravděpodobnější)?

11. Hlavním problémem současné krize je ale fakt, že banky „vytváří” peníze. Když si pan A uloží 100 korun, tak banka může půjčit třeba 90 korun panu B (něco si nechá, kdyby náhodou přišel p. A a chtěl něco zpátky. Kolik si má nechat určuje stát). Ten si nakoupí boty u pana C, ten je uloží na účet a banka půjči peníze panu D. Takže, díky šetrnosti pana A se může spousta lidí zadlužit a spotřebovat, o co mají zájem. Kromě pana A, který má akorát šanci o své peníze přijít, anebo si je později vybrat a koupit za ně méně.

Tomuto efektu se říká multiplikátor a v Keynesiánském modelu se pokládá za positivní jev. Zlatý standard tento problém neřeší přímo, avšak běžná praxe při zlatém standardu byla, že banky půjčovaly peníze svých klientů pouze v případě, že tito s tím souhlasili. V případě, že ne, kromě kriminálního jednání nebylo možné, aby Vaše peníze z banky zmizely. Samozřejmě, že z peněz takto uložených vkladatel neobdržel úrok, ale to není rozdíl oproti dnešním běžným účtům.

12. Stejně to nebude fungovat. Když vláda bude potřebovat peníze, stejně natiskne nekryté peníze.

Bohužel obava, že stát nebude dodržovat vlastní zákony je příliš reálná. Zde nemůžeme nabídnout žádné řešení. Zlatý standard mu tento postup nicméně zkomplikuje. Bude to víc na očích.

13. Stát může mé úspory znehodnotit tím, že rozhodne, že od konkrétního dne klesne poměr mezi zlatem a měnou (například bude stanoveno, že 1000 korun odpovídá 1g zlata, a zákonodárce to změní na 0,7g).

Tak to má zákonodárce smůlu. Jestliže existuje zlatý standard, můžu si své papírové peníze (nebo peníze na účtu) vyměnit za zlato - viz bod 1.. Pro dlouhodobé úspory je tedy lepší schovávat přímo zlato (v bance, například). Bohatí lidé to tak dělají i nyní, pro průměrnou příjmovou skupinu je to dnes dosti složité.

Datum: 21.10.2008 22:33 | Autor: admin

10 Komentářů to “FAQ”

1. Juraj Napsal(a):
   Únor 28th, 2009 at 20.55

   dobry vecer vedeli by ste mi odpovedat na otazku ktore staty a kedy zrusili zlaty standard?

2. admin Napsal(a):
   Únor 28th, 2009 at 21.08

   Spojení státy 1933. U jednotlivých států si to najděte.

3. Ivan Napsal(a):
   Duben 16th, 2009 at 23.38

   Otázkou ovšem je,jak se ke zlatému standardu vrátit? Jak to provést? Existují vůbec nějaká technická řešení? A nemělo by k tomu dojít v převážné většině států ve stejné době?

4. Honza Napsal(a):
   Červen 27th, 2009 at 16.41

   Ahoj, vypadá to že různí lidi mají stejné názory a to je zajímavé!!! mrkněte na moji stránku, je teprve v zárodku :-).
   Zdravím, Honza

5. Arsen Napsal(a):
   Červenec 22nd, 2009 at 22.27

   Dobrý den,

   založil jsem na facebooku skupinu s názvem “Chceme poctivé peníze!” a převzal jsem text z úvodní stránky. Prosil bych, aby tvůrce této stránky mě kontaktoval. Jmenuji ho na facebooku jako správce skupiny.

   email ars@seznam.cz

6. pavel jašek Napsal(a):
   Září 17th, 2009 at 15.35

   Určitě zajímavé, ale ještě bych se rád proptal na pár věcí.

   Proč zrovna zlato? Není to nějaký historický přežitek? Je to v dnešní době ještě vhodný kov? Je reálné a nákladově efektivní jeho zabezpečení? Neexistuje nějaké digizlato?

   Není odpověď na otázku 10 příliš populisticky zaměřená na “spotřebitele”?

   Zároveň v té míře zjednodušení moc nerozumím odpovědi 11, jak by to mělo podle Vás být? Nenechat banky půjčovat? Nebyla by efektivnější pevnější pravidla garancí vkladů? Samozřejmě předpokládám přísné oddělení čistě spořících/úvěrových aktivit bank od těch investičních činností?

7. Mirek Napsal(a):
   Březen 3rd, 2010 at 0.00

   Nechápu, co se tu řeší. Pro politiky je měna-zlatý standard nepřijatelný, takže vím, že s ním globálně nemohu počítát. Ale každý si přece může zlato koupit a být tak na zlatém standardu. Sám jsem to tak udělal.

8. Ludwig von Mises Napsal(a):
   Duben 20th, 2010 at 12.09

   Pavel Jasek: navrhujete soucasnost. Kazde pravidlo, ktere nejak omezuje podvod se da povolit tak, aby byl podvod zase velky. Nejvetsim problemem jsou statni garance za vklady, nebyt toho, banky by musely byt schopne pokryt vsechny pohledavky.

   Mirek: co je prijatelne pro politiky neni relevantni - pokud pro politika neni prijatelne, aby se zacal chovat odpovedne, tak si zvolime jineho. Jde jen o tom, aby si lide vubec vsimli, ze je politik okrada. Soucasny fasiticky system stavi na polarizaci spolecnosti, ktera diky neustalemu negativnimu vymezovani nezna nic mimo ten uzoucky proud, co je v parlamentu.

   Navrat ke zlatemu standardu by mel myslim jina negativa - konkretne asi valku se vsemi sousedy a radou dalsich zemi. My bychom je totiz zacali okamzite potapet ke dnu a treba obcanska valka v usa ukazala, ze pokud se trhne ten odpovedny a svobodomyslny, je nasledne znicen.

9. Moss Napsal(a):
   Červen 21st, 2010 at 19.28

   Mirek: co je prijatelne pro politiky neni relevantni - pokud pro politika neni prijatelne, aby se zacal chovat odpovedne, tak si zvolime jineho. Jde jen o tom, aby si lide vubec vsimli, ze je politik okrada. Soucasny fasiticky system stavi na polarizaci spolecnosti, ktera diky neustalemu negativnimu vymezovani nezna nic mimo ten uzoucky proud, co je v parlamentu.
   +1

10. Refinance And Mortgage Napsal(a):
    Červenec 22nd, 2010 at 8.34

    Mirek: co je prijatelne pro politiky neni relevantni - pokud pro politika neni prijatelne, aby se zacal chovat odpovedne, tak si zvolime jineho. Jde jen o tom, aby si lide vubec vsimli, ze je politik okrada. Soucasny fasiticky system stavi na polarizaci spolecnosti, ktera diky neustalemu negativnimu vymezovani nezna nic mimo ten uzoucky proud, co je v parlamentu.+1
    +1

Reagovat